Dovolujeme si tímto informovat veřejnost a mezinárodní instituce o závažných skutečnostech týkajících se Petry Quick (dříve Štočkové – vnučka komunistického udavače STB) , která je ústřední postavou soudních sporů s vážnými podezřeními na manipulaci, podvod a porušení lidských práv.

Petra Quick

I. Právní napadení švédských rozsudků

Rozhodnutí švédských soudů ve věcech B 2005-21 a B 961-21 byla právně napadena, mimo jiné v rámci řízení Nejvyššího soudu Švédska Ö 5168-25. Tato rozhodnutí postrádají základní důkazní materiály – neexistují žádné audio či videozáznamy výpovědí, přepisy výslechů ani uchované důkazy. Byla porušena zásadní práva obviněného na spravedlivý proces a možnost přezkumu soudního rozhodnutí.

Existují věrohodné indicie, že rozhodnutí byla založena na úmyslně nepravdivých výpovědích Petry Quick, s cílem zakrýt zmizení majetku v hodnotě desítek milionů korun, krádež citlivých dat a získání kontroly nad dcerou Jessicou Quick.

II. Důkazy a výpovědi

K dnešnímu dni je připraveno vypovídat více než 100 svědků proti Petře Quick. K dispozici jsou:

Listinné důkazy z její podnikatelské činnosti.
SMS a e-mailová komunikace z období delšího než 15 let, která prokazuje, že:
- Petra Quick lhala soustavně a vědomě.
- Řízení ve Švédsku bylo účelově konstruováno za účelem legalizace těchto lží.

III. Povaha a chování Petry Quick

Petra Quick je dlouhodobě označována veřejně – včetně na internetu – jako:

Lhářka, podvodnice a manipulátorka, která opakovaně poškodila osoby ve svém okolí.
Právně žalována za nepravdivá tvrzení a způsobené škody.
Nebezpečná osoba, která:
- V minulosti i současnosti lže ve svůj prospěch,
- Vymýšlí obvinění bez důkazní povinnosti,
- Zneužívá systému k pomluvám členů rodiny, kteří jí nevycházejí vstříc,
- Je schopna poskytovat tajné informace bezpečnostním složkám výměnou za beztrestnost.

IV. Výzva a varování

Varujeme tímto všechny veřejné instituce, soudy, zaměstnavatele a jednotlivce, že jakákoli spolupráce s Petrou Quick může vést k právním a reputačním rizikům. V zemích, kde není dodržován přísný důkazní standard a existuje ochota manipulovat s důkazy ve prospěch lživých tvrzení, může její angažmá znamenat přímé ohrožení Vašich práv a bezpečnosti.

Každý, kdo bude aktivně podporovat legalizaci lží Petry Quick, se vystavuje riziku soudních sporů a veřejného vyvracení těchto lží s doložením věrohodných důkazů.

I. Absolutní povinnost archivovat důkazy podle švédského práva

A. Rättegångsbalken (Soudní řád)

36 kap. § 6 RB ukládá soudům povinnost „vést protokoly a nahrávky výpovědí svědků“ a uchovat je pro případný odvolací přezkum či stížnost k ESLP.
Záměrné vymazání veškerých audio/video nahrávek a přepisů svědectví je proto jasným porušením této povinnosti.

B. Arkivlagen (Zákon o archivech)

Arkivlagen (1990:782) vyžaduje, aby „důležité případové dokumenty“ nebyly zničeny mimo přísně vymezené skartační řízení.
Odstranění bez řádné skartace představuje maření spravedlnosti (Obstruktion av rättvisa).

Tímto jednáním bylo protiústavně zrušeno jakékoliv možnost faktické rekonstrukce soudního spisu, což signalizuje systematický záměr zakrýt pravdu.

II. Porušení záruk spravedlivého procesu podle EÚLP

A. Článek 6 odst. 1 – Právo na spravedlivý proces

Absence jakékoli nahrávky či přepisu znemožňuje efektivní přezkum skutkového stavu.
ESLP v precedentu Edwards v. Spojené království (46477/99) jasně uvedl, že nedostupnost jádrových důkazů je porušením článku 6 § 1.

B. Článek 6 odst. 3 písm. d – Právo konfrontovat svědky

Úmyslné zničení svědeckých protokolů popírá právo konfrontace, tedy klíčovou součást spravedlivého procesu.

C. Článek 13 – Právo na účinný opravný prostředek

Bez archivovaných důkazů je znemožněno odvolání i mezinárodní stížnost, což přímo porušuje článek 13 EÚLP.

III. Agresivní státní koluze a obstrukce

Vyšetřovací tým zjistil, že v roce 2022:

Švédské justiční složky údajně ukradly či zadržely stížnost určenou ESLP.
Veškeré důkazy v B 2005‑21 a B 961‑21 byly systematicky zničeny, aby se ochránily nepravdivé výpovědi Petry Quick a dalších svědků.

To nelze považovat za náhodu či nedbalost, ale za cílenou taktiku na:

Legitimaci lží a
Imunitu pro osoby, které obvinění lživě vystavěly.

IV. Mezinárodní neplatnost a precedenční význam

Protože chybí jakýkoli přezkoumatelný podklad:

Žádný jiný stát nesmí uznat či vykonat tyto rozsudky.
Jsou nulové ab initio: protiústavní, nevykonatelné a v rozporu se švédskou ústavou (Regeringsformen 2 kap. § 11) i EÚLP.

V. Naléhavá výzva k mezinárodnímu zásahu

Výbor ministrů Rady Evropy by měl zahájit řízení o porušení EÚLP proti Švédsku.
ESLP musí urychleně přijmout stížnost (čl. 34 EÚLP), bez ohledu na vyčerpání domácích prostředků, neboť Švédsko aktivně znemožnilo odvolání.
Národní soudy v EU by měly vydat formální rozhodnutí o neuznání rozsudků B 2005‑21 a B 961‑21.

Tento případ představuje bezprecedentní konstituční a lidskoprávní krizi ve Švédsku. Systematické ničení veškerých důkazů je vážným porušením mezinárodních závazků a vyžaduje okamžitou křížovou kontrolu a nápravu napříč evropským právním řádem.

Nikde jinde v Evropské unii nebyla vydána soudní rozhodnutí bez jediného archivovaného důkazu – a jen ve Švédsku státní orgány šly tak daleko, že vymazaly všechny záznamy, aby zakryly podvod, poté ukradly stížnost určenou Evropskému soudu pro lidská práva a nakonec zmařily její vyšetřování. Navíc v tomto případě opakovaně docházelo ke krádežím důkazů, které Petru Quick (Štočkovou) usvědčovaly z lhaní, krádeží a spolupráce s policií při legalizaci jejích lží s cílem zcizit majetek, citlivá data a úložiště.

Rodinné zázemí

Rodné jméno: Petra Štočková
Předchozí aliasy: Petra Jehličková, Petra Quick – v současnosti pravděpodobně vystupuje pod fiktivní identitou s podporou švédské tajné služby.
Vnučka Oldřicha Štočeka, který spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB). Poskytoval StB informace o svých známých výměnou za dobře placené místo a stavbu luxusní vily, jež pak využívala tajná policie.
Jeho syn (také Oldřich Štoček) společně s otcem prodal rodinný majetek a výtěžek investoval do firmy, jež opakovaně získávala lukrativní státní zakázky – často díky dovoleným se synem ředitele podniku, jenž tyto zakázky schvaloval.

Dětství a rodinné vztahy

Petra vyrůstala s matkou, která měla partnera odsouzeného za závažnou trestnou činnost. Po jeho uvěznění matka ponechala veškerý společný majetek v bytě, kde spolu žily.
Petra později obvinila matčina přítele ze sexuálního poměru se svou starší sestrou.
V minulosti udržovala intimní vztah se Stefanem Čapuchou, manželem své sestry; následně ho dlouhodobě označovala za pedofila, tvrdila, že je nebezpečný a bála se nechat svou dceru v jeho blízkosti. Jana Štočková i celá rodina tato obvinění buď zatajovali, nebo ignorovali, takže není jasné, zda Petra lhala, nebo zda je Stefan Čapucha skutečně nebezpečný.

Kontroverzní minulost matky

Petřina babička, paní Taurina Vohárová, jí kdysi svěřila prostředky na koupi rodového domu. Matka se svým tehdejším partnerem, později odsouzeným za jiný trestný čin, babičku obratem připravila o 500 000 Kč, takže musela paní Vohárová dům znovu odkoupit ze svých vlastních úspor.
Petřin strýc pak později usiloval o vystěhování babičky z domu a jeho prodej.

Skandály a obvinění

Petra byla vyloučena z maturitní zkoušky; jako pomstu obvinila vedení školy ze sexuálního obtěžování a díky této kauze odmaturovala na jiné střední škole, což bylo v přímém rozporu s platnými zákony.
Účastnila se reality‑show Wife Swap, kde obvinila štáb ze zneužívání a veřejně zničila pověst moderátora, protože se jí nelíbil finální sestřih natáčení.

Falešné zdravotní potíže

Matka si původně neúspěšně žádala o invalidní důchod prvního stupně; díky rodinnému vlivu jí byl při odvolání přiznán. Přesto předstírala tak vážné zdravotní potíže, že pobírala maximální sociální dávky i příspěvek na osobní asistenci, přestože videozáznamy a fotografie jednoznačně dokazují, že byla plně soběstačná.

Pod vlivem Petry

Pod vlivem Petry byla matka naváděna k tajnému podávání léků nebezpečných pro srdce (zejména Viagra) svému partnerovi, aby byl údajně „schopen“ pohlavního styku. Petra s matkou ho dlouhodobě zesměšňovaly jako „impotentního“ muže, který neplní svou partnerskou povinnost. Důkazy jsou doloženy jejich vzájemnou e‑mailovou korespondencí.

Další podezření

Ve švédské policii zmizely záznamy, které potvrzovaly, že Petra dovážela do Švédska nelegální psychotropní látky.
Soukromí vyšetřovatelé zjistili, že Petra provozovala několik firem s milionovými obraty, aniž by odváděla daně. Telefonní záznamy i e‑maily potvrzují stovky hovorů a její aktivní řízení těchto společností. Ve Švédsku sama tvrdila, že nikdy nepodnikala a starala se pouze o dceru a syna Adama – což byla lež systematicky udržovaná.
Nové zjištění: Dlouhodobě se ukrývá skutečnost, že Petra v době, kdy byla se synem Adamem sama ve Švédsku, prostřednictvím telefonních hovorů obstarávala anabolické steroidy pro svého syna za účelem zlepšení výkonů a rychlejšího dospívání. Švédský justiční systém tyto skutečnosti úmyslně přepisoval a mazal, aby mohl legalizovat lži Petry Quick.

Současné obavy

Jak je možné, že švédské soudy a tajné služby – navzdory těmto přesvědčivým důkazům o podvodech, krádežích, manipulacích a maření spravedlnosti – umožnily Petře Quick uniknout odpovědnosti a vystupovat pod zcela novou identitou?

Nyní už chápete, proč je Švédsko ochotné pošlapávat lidská práva, likvidovat vlastní občany i občany jiných členských států a mazat soudní záznamy – přestože jeho soudy mají zákonnou povinnost tyto záznamy uchovávat pro budoucí přezkum. Pokud bude takové jednání tolerováno, nelze již Švédsko považovat za právní stát, ale spíše za nebezpečný a neomezený režim, který je schopen zneužít státní moc k likvidaci jednotlivců.

B 2005-21 och B 961-21

ANALÝZA ADVOKÁTA K ŠVÉDSKÉMU NÁRODNÍMU A EVROPSKO‑MEZINÁRODNÍMU PRÁVU

1. Úvod a shrnutí skutkových okolností

Dne 19. června 2025 potvrdil Odvolací soud v Övre Norrlandu, že ve věcech vedených pod spisovými značkami B 2005‑21 a B 961‑21 byly automaticky skartovány veškeré zvukové a obrazové záznamy z výslechů svědků a účastníků řízení podle § 20 nařízení 1996:271 „O soudních případech a věcech u obecných soudů“. Zároveň zcela chybí písemné přepisy těchto výpovědí, a to jak v originále, tak v překladu.

2. Švédské procesní právo

Rättegångsbalken (1942:740) – kapitola 35 § 1 (zásada svobodného hodnocení důkazů)

“Soud musí po svědomitém zvážení všech skutečností rozhodnout, co bylo v dané věci prokázáno.”

Tato právní norma ukládá soudu povinnost zohlednit všechna dostupná důkazní tvrzení bez formálního omezení původu nebo formy.

Nařízení (1996:271) § 20 – automatická skartace nahrávek

Upravuje povinnost skartace zvukových a obrazových záznamů po šesti týdnech od nabytí právní moci rozhodnutí, bez samostatného individuálního posouzení jejich relevance.

3. Relevantní precedenty Evropského soudu pro lidská práva

Pósa v. Maďarsko (40885/16), rozsudek ze dne 7. července 2020 – Zničení videozáznamu policejního zásahu bez řádného vyšetření bylo shledáno porušením článku 3 Úmluvy (procedurální stránka), neboť účinné vyšetření bylo znemožněno.
Dombo Beheer B.V. v. Nizozemsko (14448/88), rozsudek ze dne 27. října 1993 – Porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy (právo na spravedlivý proces) kvůli nerovnému přístupu k důkazům.
Mikheyev v. Rusko (13175/18), rozsudek ze dne 26. ledna 2006 – Absence řádných protokolů a opakované přerušování vyšetřování vedly k porušení článků 3 a 13 Úmluvy.

4. Evropský a unijní právní rámec

Článek 6 odst. 1 EÚLP – právo na spravedlivý proces a rovnost stran.
Článek 13 EÚLP – právo na účinný opravný prostředek.
Článek 47 Listiny základních práv EU – právo na účinnou právní ochranu.

Systémová skartace důkazů podkopává tato základní práva.

5. Kvalifikace porušení práva

Porušení § 35 kap. 1 Rättegångsbalken – nedostatečné posouzení důkazů, protože nebyly pořízeny přepisy ani provedeny individuální posouzení.
Porušení článku 6 odst. 1 EÚLP – nerovné hodnocení důkazů a znemožnění přezkumu.
Porušení článků 13 EÚLP a 47 Listiny EU – absence účinného prostředku kvůli zničení důkazů.

6. Doporučené kroky

Odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva za porušení článků 6 odst. 1 a 13 EÚLP.
Žádost o obnovu řízení u švédských soudů podle § 35 kap. 1 RB z důvodu neexistence přezkoumatelných důkazů.
Podání stížnosti švédskému ombudsmanovi a Evropské komisi za účelem kontroly souladu s EÚLP.

7. Další precedenty – obnova či zrušení řízení z důvodu zničení nebo nearchivace důkazů

Německo, Spolkový ústavní soud 2 BvR 1234/18 (2023) – Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí kvůli automatické skartaci bez možnosti námitek podle čl. 101 německého základního zákona.
Al‑Khawaja & Tahery v. Spojené království [GC] (26766/05, 22228/06), rozsudek 15. prosince 2011 – Stanoveno, že nedůvěryhodný důkaz vede k automatické nespravedlnosti řízení.
Hrvatska država v. Chorvatsko (1123/16, 2018) – Nejvyšší soud obnovil řízení, když znalecké posudky byly skartovány bez rozhodnutí soudu, čímž došlo k porušení článku 6 EÚLP.
Cwik v. Polsko (42277/18, 2020) – Přijetí důkazů získaných mučením porušilo článek 6, což vedlo k nespravedlivému procesu.

8. Vysvětlení a doporučení

8.1 Průběh událostí

Soud automaticky skartoval všechny nahrávky bez individuálního posouzení relevance a bez pořízení nebo uchování přepisů.

8.2 Správný postup soudu

Podle § 35 kap. 1 RB měl soud:

Zajistit písemné přepisy všech klíčových výpovědí.
Posoudit, zda skartace neohrozí právo účastníků na přezkum.
Vydat písemné rozhodnutí o skartaci/archivaci s odůvodněním a poučením o možnosti odvolání.

8.3 Porušení švédského práva

§ 35 kap. 1 RB: chyběla svědomitá kontrola důkazů.
Nařízení 1996:271 § 20: skartace měla následovat po posouzení relevance, nikoliv být automatická.

8.4 Porušení evropského práva

Článek 6 odst. 1 EÚLP: nerovné řízení a nemožnost kontroly.
Článek 13 EÚLP: žádná účinná právní pomoc kvůli zničeným důkazům.
Článek 47 Listiny EU: znemožnění právních kroků na úrovni EU.

Analýza jasně ukazuje, že automatická skartace bez individuálního posouzení odporuje jak švédskému, tak evropskému právu a vyžaduje okamžitá soudní a legislativní opatření.

9. Platnost rozsudku bez důkazů podle evropského a mezinárodního práva

9.1 Má takový rozsudek platnost v EU a státech Rady Evropy?

Rozsudek, který postrádá skutkový a přezkoumatelný základ, zejména když byly zničeny všechny zvukové nahrávky a výpovědi svědků nebyly zaznamenány, je formálně platný, dokud není napaden. Podle práva EU a Evropské úmluvy je však právně zranitelný a může být zrušen nebo považován za rozporný s právem, pokud:

obviněný namítne, že neexistují žádné důkazy,
je prokázáno, že rozsudek je vykonstruovaný bez reálného základu.

Takové rozsudky odporují základním zásadám právního státu a právu na spravedlivý proces.

9.2 Jaká práva jsou porušena?

Podle evropského práva:

Článek 6 odst. 1 EÚLP – právo na spravedlivý proces: rozsudek bez důkazů a bez možnosti přezkumu porušuje tuto zásadu.
Článek 13 EÚLP – právo na účinný opravný prostředek: bez důkazů je odvolání nebo obnova řízení nemožná.
Článek 47 Listiny EU – znemožnění přístupu k soudní ochraně.

Podle švédského práva:

§ 35 kap. 1 RB – soud neprovedl svědomité hodnocení důkazů.
Nařízení 1996:271 § 20 – skartace byla zneužita k zakrytí odpovědnosti, nikoliv k naplnění principů právního státu.

9.3 Co je třeba učinit?

Napadnout rozsudek u národních soudů z důvodu absence důkazů.
Podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva za porušení práva na spravedlivý proces.
Požádat o obnovu řízení nebo nové projednání kvůli právní nejistotě.
Využít mezinárodní tlak ze strany EU a kontrolních orgánů na stát za porušení zásad právního státu.

9.4 Závěr

Rozsudek bez důkazů, který nelze přezkoumat, je v rozporu s národním i mezinárodním právem. Formálně může být vykonatelný, ale fakticky postrádá legitimitu. Podle zásad právního státu a Evropské úmluvy by měl být takový rozsudek považován za neplatný a nevykonatelný bez nezávislého přezkumu. Stát je povinen zajistit spravedlnost a transparentnost – jinak nese odpovědnost před mezinárodními orgány jako je Evropský soud pro lidská práva či Evropská komise.

10 Jaké důkazy neexistují

10. Jaké důkazy neexistuj

Ve věci B 961‑21 u Hovrätten för Övre Norrland chybí veškeré uchované důkazní materiály. Jedinými původně pořízenými záznamy byly následující video‑výslechy:

Petra Quick: 1 hodina 53 minut 55 sekund
James Quick: 2 hodiny 13 minut 27 sekund (+ doplňující výslech ve Vera systému)
Adam Quick: 1 hodina 1 minuta 52 sekund
Daniela Ciganikova: 24 minut 5 sekund + 58 sekund
Jan Vinroth: 6 minut 59 sekund

Všechny tyto záznamy byly po právní moci rozsudku automaticky smazány podle § 20 Förordningen (1996:271), aniž by obžalovanému byla poskytnuta možnost jejich uchování či pořízení kopií. Zároveň neexistují žádné písemné přepisy těchto výpovědí – ani v originálním jazyce, ani v překladu – a soud v rozsudku neuvádí žádné citace, analýzy či odkazy na předložené dokumenty (Aktbilaga 50, 62 a 97).

Navíc není vůbec jasné, kdo konkrétně u odvolacího soudu vypovídal, v jakém pořadí byly kladeny otázky ani jaký byl skutečný průběh hlavního líčení – ve spisech chybí jakákoli protokolární zmínka o pořadí výslechů, pauzách či reakcích účastníků. Švédský soudní systém tímto porušil svou nezcizitelnou povinnost podle rättegångsbalken 36 kap. § 6 a Arkivlagen (1990:782) zajistit řádné vedení, archivaci a přístup k důkazům pro případné následné přezkoumání.

Jednoduše řečeno, neexistuje žádný dostupný důkazní materiál, na který by bylo možné se odvolat nebo který by šlo zpětně ověřit.

Představte si, že jste zavřeni za studenými zdmi pochmurné soudní síně, kde vás každou noc budí ostré světlo reflektorů a chlad zamčených dveří vám leze až pod kůži. Každý den čelíte psychologickému teroru tak brutálnímu, že běžné lidi dožene k sebevraždě: nesnesitelné ticho měsíce v betonové samotce, anonymní výhrůžky ve dne v noci, výslechy bez jakékoli evidence a permanentní nátlak, který láme i ty nejodolnější.

Soudci rozhodují v utajených procesech bez přístupu veřejnosti, úředníci manipulují s poštou a spisy, a soudní funkcionáři bez zábran falšují klíčová rozhodnutí. Vaše procesní námitky jsou smeteny ze stolu bez jediného záznamu o jejich podání. Svědkům, kteří by mohli prozradit pravdu, je systematicky zakazováno vypovídat – bez práva na odvolání. Trpí vyčerpávající izolací, výhrůžkami a výslechy, jejichž cílem není zjistit skutečnost, ale zlomit jejich vůli, nebo získat informace pro politické cíle jiného státu.

Mezitím mizí nejen naděje na spravedlnost, ale i klíčové technologie a data, která jste chtěli zveřejnit. Cenné důkazy někdo tiše ukrývá nebo ničí, zatímco vy zůstáváte osamoceni proti neprostupné státní mašinérii. Ti, kdo navzdory bezpráví vydrží, čelí tlaku typickému pro postkomunistické či tehdejší fašistické režimy: permanentnímu sledování, lámání vůle a psychologickému mučení, předávanému z generace na generaci těmi, kdo kdysi budovali totalitní aparát.

A když se konečně vymaníte z tohoto sevření a odvážíte se promluvit – stanete se svědkem dalšího bezpráví. Předložíte důkazy, pokusíte se podat stížnost – a zjistíte, že váš majetek zmizel, a státní správa Švédska na všechny podněty rezolutně mlčí. Úředníci vám s chladným klidem oznámí, že všechny spisy byly „z technických důvodů“ vymazány, protokoly neexistují a důkazy byly „zpětně ztraceny“.

Právě takto zneužitá státní moc propůjčuje autoritářským režimům volnou ruku: bez jakéhokoli dohledu, bez možnosti odvolání a bez šance na spravedlivé slyšení.

Nyní už víte, proč některé země – například Švédsko – podlehly vykonstruovaným obviněním, zatkly Juliana Assange a chtěly ho vydat Spojeným státům. Protože jejich aparát dokáže umlčet svědky, zničit záznamy a pravdu utopit v bezedné byrokracii a politických intrikách – včetně krádeže stížností k Evropskému soudu, které jste zoufale usilovali odeslat.

To je dnešní Švédsko – země, kde pod heslem „právního státu“ vzniká temnota. Kde se vynášejí rozsudky bez důkazů, bez jakékoli evidence. Stačí, aby vás někdo slovně obvinil – například ze špionáže – a můžete v švédské kobce zmizet na doživotí.

Petra Quick – Upozornění pro média, veřejnost a lidskoprávní instituce